Být v souladu 

Když přicházíme na nový pozemek nebo vstupujeme do starého domu s plány na jeho proměnu, obvykle máme jasnou představu – tak a tak to bude vypadat, tady udělám terasu, tam vysadím zahradu, tohle zbourám, tohle přestavím. Plánujeme podle svých představ, potřeb a estetických preferencí. Ale zastavíme se někdy a zeptáme se: Chce to tady vůbec toto místo?

Vlastnictví jako iluze

Vlastnický list nám dává právo nakládat s pozemkem podle zákonů, ale ve skutečnosti nemůžeme vlastnit zemi. Můžeme být jejími správci, hosty, dočasnými obyvateli. Místo zde bylo dávno před námi a bude tu dávno poté. Stromy, které na něm rostou, mohou být starší než náš rod. Půda v sobě nese paměť všeho, co se tu odehrálo – radostí i bolestí předchozích obyvatel, příběhů, které už nikdo nezná.

Když ignorujeme ducha místa a jednáme tak, jako bychom byli jeho absolutními pány, něco se láme. Cítíme to – dům, který nikdy není úplně domovem, zahrada, která nechce růst, pocit neklidu, který se nedá vysvětlit.

Co znamená naslouchat místu

Naslouchat duchu místa neznamená propadnout iracionálním pověrám. Znamená to přistupovat k prostoru s pokorou a respektem. Znamená to:

Pozorovat, než jednáme. Strávit čas na pozemku v různých denních dobách i ročních obdobích. Kam padá slunce? Kudy proudí vítr? Kde se přirozeně drží voda? Kde se cítíme klidně a kde neklidně?

Ptát se, než měníme. Před velkými zásahy – ať už bourací pracích, kácením stromů nebo stavbou – můžeme se obrátit dovnitř a zeptat se upřímně: Cítím, že je to v pořádku? Není to násilí vůči tomuto místu? Můžeme také využít tradičních praktik – meditace na místě, nebo jednoduše tiché naladění se na atmosféru prostoru.

Spolupracovat s tím, co už tu je. Místo toho, abychom vše srovnali se zemí a začali od nuly podle našich představ, můžeme hledat způsoby, jak pracovat s přirozeným charakterem místa. Zachovat staré stromy. Respektovat terénní vlny. Využít materiály, které k místu patří.

Vztah s bytostmi okolo

Místo není jen půda a kameny. Je to živý organismus – kameny, hlína, ptáci v korunách stromů, hmyz v trávě, krtek a další bytosti, které třeba nevidíme a nevnímáme. Když přestavujeme dům nebo měníme zahradu, zasahujeme do jejich domova. Mohou se přizpůsobit, nebo odejdou. Záleží nám na tom?

Existuje možnost zeptat se i jich – netradičně, ale upřímně. Nechat část pozemku divokou. Vytvořit klidové zóny. Nevysázet monokulturu trávníku, ale pestrou louku. Nepouživat chemii, která zabíjí život v půdě.

Stará místa si pamatují

Když rekonstruujeme starý dům, vstupujeme do příběhu, který je delší než náš život. Někdy je rekonstrukce léčením – dům potřebuje péči, nový život, lásku. Jindy ale můžeme cítit odpor, tíhu, že něco není v pořádku. Možná bylo místo svědkem něčeho těžkého. Možná dům potřebuje jiný typ transformace, než jaký plánujeme.

Existují způsoby, jak s tímto pracovat – rituály očisty prostoru, požehnání, vyjádření úcty předchozím obyvatelům. Nemusíme být věřící, abychom uznali, že úmysl a respekt mění energii prostoru.

Praktické kroky k souladu

• Strávte čas pozorováním místa před velkými zásahy
• Zeptejte se lokálních starousedlíků na historii místa
• Při plánování zohledněte přirozené prvky – kde teče voda, kde roste jaký typ vegetace
• Pokud kácíte strom, udělejte to s úctou a vysaďte nový
• Zachovejte části pozemku v přírodním stavu
• Používejte místní, přírodní materiály
• Před začátkem prací vyjádřete záměr být v souladu s místem – ať už formou modlitby, meditace, nebo prostého úmyslu

Odměna za naslouchání

Když žijeme v souladu s místem, kde bydlíme, něco se mění. Dům se stává opravdovým domovem. Zahrada prospívá. Cítíme se zakořenění, v bezpečí, spojení. Nejde o to vzdát se svých potřeb a přání – jde o hledání rovnováhy, kde naše potřeby i potřeby místa mohou existovat společně.

Možná zjistíme, že duch místa nám vlastně nabízí něco lepšího, než co jsme původně plánovali. Stačí naslouchat.

Tento přístup může znít nezvykle v době, kdy se na nemovitosti díváme především jako na investice a projekty. Ale zkuste to. Zkuste si sednout na svůj pozemek, zavřít oči a zeptat se: Je můj záměr s tebou v souladu? Co mohu udělat jinak?